Pak jsem v PHP objevil třídy, které když se dívám dozadu, pro mne byly jako jakési helpery. Něco jako namespace a v něm zapouzdřené funkce. V žádném případě se nedalo hovořit o OOP.
Jenže hlava programátorská, bez zpětné vazby, bývá hlava namyšlená. A tak jsem si začal myslet, že v PHP umím. C# a hlavně .NET framework mě hodně rychle vyléčil.
Šok, jinak se to popsat nedá. První dva měsíce jsem tápal jako tele. Dělal jsem chyby při návrhu a dostal jsem k ruce senior programátora, který toho moc nenamluvil a hlavně pro něj bylo nepochopitelné, že bych objektově psát neuměl.
Zase špatný start, ale nedal jsem se. Začal jsem hledat po netu. Prohlížel příklady. Dostával do sebe první návrhové vzory a pokoušel se je používat. Po nějakém roce bylo ze C# a .NET líp, mnohem líp.
Paradoxně však došlo k něčemu úplně jinému, stal se ze mě mnohem lepší vývojář v PHP. Ano, paralelně jsem pokračoval na projektech v PHP i v .NETu.
A ASP.NET se mi zhnusil.
Nějak jsem nikdy nedokázal přijmout web forms. Prostě to není moje krevní skupina. Respektuji tento přístup, ale nechtějte, abych dle něho vyvíjel. Prostě ten bastl v HTML kódu, aby fungovalo jakési pseudo-event-handling programování na webu nejsem schopen zkousnout.
V PHP jsem si zamiloval Zend framework a MVC architekturu. Něco podobného se chystá v ASP.NET, tak jsem zvědav, jak to dopadne. Zatím mi to vypadá hodně sympaticky. Třeba se k vývoje v ASP.NET zase vrátím.
Každopádně, .NET framework je super na desktop aplikace a aplikace pro mobilní zařízení. Tam si nemůžu stěžovat a nic jiného bych nepoužíval.
